Alergie a atopie

Alergie, astma a atopická dermatitida patří mezi nejrozšířenější chronická onemocnění moderní doby. Alergickými obtížemi dnes trpí odhadem 20–30 % populace. Za tímto trendem stojí kombinace genetických předpokladů, změn střevního mikrobiomu, znečištění ovzduší a přílišné sterility moderního životního prostředí, která nedovoluje imunitnímu systému správně dozrát.

Společným jmenovatelem všech těchto stavů je dysregulace imunity. Jedná se o nadměrnou aktivitu Th2 lymfocytů vedoucí k tvorbě protilátek IgE, uvolňování histaminu z žírných buněk a rozvoji zánětu. Projevy závisí na postižené tkáni: alergická rýma způsobuje otok, výtok z nosu a kýchání, astma zužuje průdušky a vyvolává dušnost a kašel. Atopická dermatitida se pak projevuje chronickým svěděním a ekzematózními plaky. Tato onemocnění se navíc vzájemně prolínají a u atopických jedinců se velmi často vyskytují současně.

PŘÍPRAVEK	FORMA	UŽÍVÁNÍ
Utišený histamin	čaj	1 šálek 2x denně
Černucha	kapsle	2 kapsle 2x denně
Kvercetin s piperinem	kapsle	1 kapsle 1-2x denně
Šišák	kapsle	2 kapsle 2x denně
Reishi	kapsle	1 kapsle 1x denně

ONLINE PORADNA

KONZULTACE

Šišák

Kořen šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis) je adaptogenem se spektrem zajímavých účinků. Předně pomáhá upravovat stresovou reakci, podporuje relaxaci, mírní úzkosti, deprese a zlepšuje kvalitu spánku. Zásadní účinek má také na náš imunitní systém, který pomáhá balancovat. Tiší zánětlivé reakce a pomáhá tlumit autoimunitní obtíže včetně alergie. Šišák to dokáže díky obsahu flavonoidů (baicalein, baicalin, wogonin a další). Pomáhá potlačovat tvorbu a stabilizovat žírné buňky, ve kterých se ukrývá histamin, který se z nich pak méně vypouští. Potlačuje se tím také tvorba dalších prozánětlivých látek (leukotrienů, prostaglandiny).  Díky tomu se tlumí včasná alergická reakce těla. Šišák dokáže pomoci však i s pozdní alergickou reakcí, protože vyrovnává dva druhy bílých krvinek a látek, které produkují. Utlumuje proalergické bílé krvinky (Th2 lymfocyty) a naopak podporuje ty antialergické (Th1 lymfocyty). Dochází také k podpoře regulačních bílých krvinek (Treg-lymfocytů) a snížení tvorby "alergických" protilátek (IgE protilátky). Snižuje také propustnost sliznic, a tím i pronikání alergenů do tkání nebo celkové potlačení zánětlivých procesů v těle.

Kopřiva

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) patří ke rostlinám se známými protizánětlivými a imunomodulačními účinky. Kromě jejich dalších pozitivních efektů dokáže, díky obsahu flavonoidů (kvercetin, kemferol) a fenolických kyselin (kys. chlorogenová, kávová) zasáhnout také do zvládání alergií. Pro prevenci alergií je zásadní účinek na blokování enzymu tryptáza, který se podílí na vypouštění histaminu z žírných buněk, a tím spuštění alergické reakce. Má však také přímý antihistaminový efekt, neboť blokuje receptory pro histamin (H1) jako je to dělají běžné léky na alergie. Pomáhá také tlumit proalergické bílé krvinky. Snižuje hladiny zánětlivých informačních látek, bílých krvinek (leukotrieny, prostaglanidy, Th2 lymfocyty) a naopak podporuje ty, které alergie pomáhají tlumit (IFN-γ, Th1 lymfocyty).

Černucha

Semeno černuchy seté (Nigella sativa) se též nazývá jako černý kmín. Ve svém esenciálním oleji obsahuje látku thymochinon, která je z hlediska autoimunity zásadní. Doprovází ji také nigellonem, karvakrol, thymol a alfa-hederin společně s kys. linolovou. Černucha může pomoci nejen při alergii, ale také při astmatu, neboť přispívá k roztažení průdušek (bronchodilataci). Funguje podobně jako léčivo na astma salbutamol (aktivace adrenergních receptorů β2). Rostlina napomáhá blokovat receptory pro histamin (H1) a mírní tak dopady této důležité látky pro alergii. Zásadní je také ovlivnění rovnováhy pro a protizánětlivých bílých krvinek (zvýšení Th1, snížení Th2 a Th17). Dochází také ke snížení alergických protilátek (IgE) a prozánětlivých látek (TNF-α) a naopak podporu těch protizánětlivých (IFN-γ).

Zelený čaj

Ačkoliv kofein může někdy alergie zhoršovat, zelený čaj na ně pomáhá. Jak je to možné? List čajovníku čínského (Camellia sinensis) totiž obsahuje také tříslovinu EGCG, která má protizánětlivé, antioxidační a antialergické účinky. Tato látka překvapivě působí v synergii s kofeinem, což vede k ještě silnějšímu antialergickému efektu, převážně při delším užívání. Zelený čaj pomáhá potlačovat enzym (histidin dekarboxylázy), který se uplatňuje při tvorbě histaminu, čímž se snižuje jeho tvorba a množství v těle. Čajovník také pomáhá zamezovat uvolňování histaminu ze žírných buněk spolu s látkami jako jsou další prozánětlivé látky (prostaglandiny, leukotrieny). Alergické reakci pomáhá také předcházet blokováním receptoru pro "alergenní" protilátky IgE, čímž se zmírňuje reaktivita proalergických bílých krvinek (bazofilů). Snižuje se také schopnost buněk obsahující histamin cestovat po těle, pronikat do tkání a usazovat se v nich.

Kvercetin

Flavonoid kvercetin, který najdeme v hojném zastoupení v cibuli, jablkách a bobulovinách, vykazuje protizánětlivý a antialergický efekt. Nejzásadnější účinek kvercetinu je schopnost stabilizovat žírné buňky, které obsahují histamin, čím se snižuje jeho vylévání a spouštění alergické reakce. Pomáhá také tlumit tvorbu prozánětlivých látek (cytokiny, prostaglandiny, leukotrieny) a aktivitu informačních drah zánětu, a pomáhá tlumit prozánětlivé bílé krvinky (Th2, Th17 lymfocyty) a naopak podporovat ty, které imunitu regulují (Th1 a Treg lymfocyty, IFN-γ). Kvercetin také snižuje množství "alergických" IgE protilátek. Studie popisují efekt na potlačení alergické rýmy a s ní spojeným výtokem z nosu a kýchání, zánětu kůže (dermatitidě) doprovázený svěděním, suchostí a otokem. Pomoci také může se svěděním očí a zánětem spojivek. Snižuje dokonce i riziko anafylaxe, tedy rychlé život ohrožující systémové alergické reakce. Pomoci může také při astmatu mimojiné i svým efektem na roztažení průdušek a potlačením jejich reaktivity. Pacienti popisují celkové snížení závažnosti alergií, vyšší kvalitu života včetně snížení poruch spánku, a pouze minimum nežádoucích účinků Dle jedné ze studií je antialergický účinek této přírodní látky dokonce silnější než léčivo kromoglykát sodný.

Černý pepř

Černý pepř neboli plod pepřovníku černého (Piper nigrum) je nejen velkým pomocníkem v kuchyni, ale také při alergii. Obsažená látka piperin, který způsobuje typickou palčivost tohoto koření, má totiž také antialergické účinky. Studie na myších zjistila, že pepř pomáhá podpořit nosní slizniční bariéru, zmírňuje její propustnost pro alergeny a potlačuje alergickou reakci zasažením do informační drah zánětu a zmírněním účinků histaminu.

Reishi

Houba Reishi, neboli lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum) je ceněná pro své účinky na imunitní systém. Nejen, že dokáže podporovat zdravou obranyschopnost, ale také tlumí nezdravou silnou odpověď našeho imunitního systému. Imunomodulační efekt Reishi pomáhá při řadě zánětlivých stavů. Její protialergický a antihistaminový efekt je propojen se schopností snižovat uvolňování histaminu z žírných buněk, podporovat rovnováhu protialergických (Th1) a proalergických (Th2) bílých krvinek důležitých pro zdravý imunitní systém. Pomáhat může také na snížení závažnosti senné rýmy, alergii na kočky nebo astma.

Tulsi

Nať bazalky indické (Ocimum tenuiflorum) zvané též bazalka posvátná nebo Tulsi, chutná lahodně nejen po hřebíčku, ale navíc uvolňuje psychiku a pomáhá svým protizánětlivým účinkem. Výzkum na buňkách prokázal, že extrakt z Tulsi pomáhá snižovat degranulaci žírných buněk, což znamená, že dochází ke snížení vylévání histaminu z těchto bílých krvinek. Pomáhá také snížit tvorbu protizánětlivých látek (IL-13) a potalčit informační dráhy zánětu (NF-κB).

Zdroje:

• Saini, R., & Dhiman, N. K. (2021). Natural anti-inflammatory and anti-allergy agents: herbs and botanical ingredients. Anti-Inflammatory & Anti-Allergy Agents in Medicinal Chemistry, 21(2), 90–114.

• Rahim, N. A., Jantan, I., Said, M. M., Jalil, J., Razak, A. F. A., & Husain, K. (2021). Anti-allergic rhinitis effects of medicinal plants and their bioactive metabolites via suppression of the immune system: a mechanistic review. Frontiers in Pharmacology, 12.

• Kozlov, V., Lavrenova, G., Savlevich, E., & Bazarkina, K. (2018). Evidence-based phytotherapy in allergic rhinitis. Clinical Phytoscience, 4(1).

• Braunwalder, C., Ertl, J., Wullschleger, M., Timm, E., & Wolf, U. (2024). Efficacy and safety of phytotherapy and anthroposophic medicine in seasonal allergic rhinitis: a systematic review. International Archives of Allergy and Immunology, 186(1), 75–86.

• Liu, T., Zhang, R., Jiang, L., Zhou, L., Zhang, H., Liang, F., Xiong, P., Chen, H., Wen, T., Shen, X., Xie, C., & Tian, L. (2024). The potential application and molecular mechanisms of natural products in the treatment of allergic rhinitis: A review. Phytomedicine, 129, 155663.

• Lim, X. Y., Lau, M. S., Zolkifli, N. A., Sastu@Zakaria, U. R., Rahim, N. S. M., Lai, N. M., & Tan, T. Y. C. (2024). Medicinal plants for allergic rhinitis: A systematic review and meta-analysis. PLoS ONE, 19(4), e0297839.

• Melgarejo, E., Medina, M. Á., Sánchez-Jiménez, F., & Urdiales, J. L. (2010). Targeting of histamine producing cells by EGCG: a green dart against inflammation? Journal of Physiology and Biochemistry, 66(3), 265–270.

• Zhao, T., Li, C., Wang, S., & Song, X. (2022). Green tea (Camellia sinensis): A review of its phytochemistry, pharmacology, and toxicology. Molecules, 27(12), 3909.

• Huang, Z., Zhang, L., Xuan, J., Zhao, T., & Peng, W. (2024). Antibacterial and antiallergic effects of three tea extracts on histamine-induced dermatitis. Pharmaceuticals, 17(9), 1181.

• Ohishi, T., Goto, S., Monira, P., Isemura, M., & Nakamura, Y. (2016). Anti-inflammatory action of green tea. Anti-Inflammatory & Anti-Allergy Agents in Medicinal Chemistry, 15(2), 74–90.

• Kim, M. J., Yang, Y. J., Min, G., Heo, J. W., Son, J. D., You, Y. Z., Kim, H. H., Kim, G. S., Lee, H., Yang, J., & Park, K. I. (2025). Anti-inflammatory and antioxidant properties of Camellia sinensis L. extract as a potential therapeutic for atopic dermatitis through NF-κB pathway inhibition. Scientific Reports, 15(1).

• Yashima, M., Sato, Y., & Kazama, I. (2021). Catechin synergistically potentiates mast cell-stabilizing property of caffeine. Allergy Asthma and Clinical Immunology, 17(1).

• Prakash, A., Ebenezer, A. J., Vasanth, S., Nagarajan, G., & Elden, B. T. (2017). Effect of Ocimum tenuiflorum Linn extract on histamine mediated allergic inflammation in human mast cells. Journal of Biologically Active Products From Nature, 7(1), 10–17.

• Bui, T. T., Fan, Y., Piao, C. H., Van Nguyen, T., Shin, D., Jung, S. Y., Hyeon, E., Song, C. H., Lee, S., Shin, H. S., & Chai, O. H. (2019). Piper Nigrum extract improves OVA-induced nasal epithelial barrier dysfunction via activating Nrf2/HO-1 signaling. Cellular Immunology, 351.

• Bui, T. T., Piao, C. H., Hyeon, E., Fan, Y., Van Nguyen, T., Jung, S. Y., Choi, D. W., Lee, S., Shin, H. S., Song, C. H., & Chai, O. H. (2018). The protective role of Piper nigrum fruit extract in an ovalbumin-induced allergic rhinitis by targeting of NFκBp65 and STAT3 signalings. Biomedicine & Pharmacotherapy, 109, 1915–1923.

• Ciesielska-Figlon, K., Wojciechowicz, K., Wardowska, A., & Lisowska, K. A. (2023). The immunomodulatory effect of Nigella sativa. Antioxidants, 12(7), 1340.

• Boskabady, M. H., Javan, H., Sajady, M., & Rakhshandeh, H. (2007). The possible prophylactic effect of Nigella sativa seed extract in asthmatic patients. Fundamental and Clinical Pharmacology, 21(5), 559–566.

• Gholamnezhad, Z., Shakeri, F., Saadat, S., Ghorani, V., & Boskabady, M. H. (2019). Clinical and experimental effects of Nigella sativa and its constituents on respiratory and allergic disorders. Iranian Journal of Basic Medical Sciences.

• He, T., & Xu, X. (2019). The influence of Nigella sativa for asthma control: A meta-analysis. The American Journal of Emergency Medicine, 38(3), 589–593.

• Ansari, M. A., Ansari, N. A., & Junejo, S. A. (2010). Montelukast versus Nigella sativa for management of seasonal allergic rhinitis: A single blind comparative clinical trial. Pakistan Journal of Medical Sciences, 26(2), 249–254.

• Saadat, S., Aslani, M. R., Ghorani, V., Keyhanmanesh, R., & Boskabady, M. H. (2021). The effects of Nigella sativa on respiratory, allergic and immunologic disorders, evidence from experimental and clinical studies, a comprehensive and updated review. Phytotherapy Research, 35(6), 2968–2996.

• Devkota, H. P., Paudel, K. R., Khanal, S., Baral, A., Panth, N., Adhikari-Devkota, A., Jha, N. K., Das, N., Singh, S. K., Chellappan, D. K., Dua, K., & Hansbro, P. M. (2022). Stinging nettle (Urtica dioica L.): Nutritional composition, bioactive compounds, and food functional properties. Molecules, 27(16), 5219.

• Bakhshaee, M., Pour, A. H. M., Esmaeili, M., Azad, F. J., Talesh, G. A., Salehi, M., & Mohajer, M. N. (2017). Efficacy of supportive therapy of allergic rhinitis by stinging nettle (Urtica dioica) root extract: a randomized, double-blind, placebo-controlled, clinical trial. Iranian Journal of Pharmaceutical Research.

• Bhusal, K. K., Magar, S. K., Thapa, R., Lamsal, A., Bhandari, S., Maharjan, R., Shrestha, S., & Shrestha, J. (2022). Nutritional and pharmacological importance of stinging nettle (Urtica dioica L.): A review. Heliyon, 8(6), e09717.

• Taheri, Y., Quispe, C., Herrera-Bravo, J., Sharifi-Rad, J., Ezzat, S. M., Merghany, R. M., Shaheen, S., Azmi, L., Mishra, A. P., Sener, B., Kılıç, M., Sen, S., Acharya, K., Nasiri, A., Cruz-Martins, N., Fokou, P. V. T., & Cho, W. C. (2022). Urtica dioica-derived phytochemicals for pharmacological and therapeutic applications. Evidence-based Complementary and Alternative Medicine, 2022, 1–30.

• Wang, J., Chen, S., Zhang, J., & Wu, J. (2022). Scutellaria baicalensis georgi is a promising candidate for the treatment of autoimmune diseases. Frontiers in Pharmacology, 13.

• Liao, H., Ye, J., Gao, L., & Liu, Y. (2020). The main bioactive compounds of Scutellaria baicalensis Georgi. for alleviation of inflammatory cytokines: A comprehensive review. Biomedicine & Pharmacotherapy, 133, 110917.

• Syafni, N., Devi, S., Zimmermann-Klemd, A. M., Reinhardt, J. K., Danton, O., Gründemann, C., & Hamburger, M. (2021). Immunosuppressant flavonoids from Scutellaria baicalensis. Biomedicine & Pharmacotherapy, 144, 112326.

• Katotomichelakis, M., Van Crombruggen, K., Holtappels, G., Kuhn, F. A., Fichandler, C. E., Kuhn-Glendye, C. A., Anon, J. B., Melroy, C. T., Karanfilov, B., Haegen, T. W., Kastanioudakis, I., Bachert, C., & Zhang, N. (2017). A herbal composition of Scutellaria baicalensis and Eleutherococcus senticosus shows vasoconstrictive effects in an ex-vivo mucosal tissue model and in allergic rhinitis patients. Clinical Phytoscience, 3, 21.

• Jung, S. Y., Lee, S., Choi, D. W., See, H., Kwon, D., Do, J., Shon, D., & Shin, H. S. (2017). Skullcap (Scutellaria baicalensis) hexane fraction inhibits the permeation of ovalbumin and regulates TH1/2 immune responses. Nutrients, 9(11), 1184.

• Yamada, S., Shirai, M., Inaba, Y., & Takara, T. (2022). Effects of repeated oral intake of a quercetin-containing supplement on allergic reaction: a randomized, placebo-controlled, double-blind parallel-group study. European Review for Medical and Pharmacological Sciences, 26(12), 4331–4345.

• Jafarinia, M., Hosseini, M. S., Kasiri, N., Fazel, N., Fathi, F., Hakemi, M. G., & Eskandari, N. (2020). Quercetin with the potential effect on allergic diseases. Allergy Asthma and Clinical Immunology, 16(1).

• Ke, X., Chen, Z., Wang, X., Kang, H., & Hong, S. (2023). Quercetin improves the imbalance of Th1/Th2 cells and Treg/Th17 cells to attenuate allergic rhinitis. Autoimmunity, 56(1).

• Zhang, Y., Guan, R., & Huang, H. (2022). Anti-allergic effects of quercetin and quercetin liposomes in RBL-2H3 cells. Endocrine Metabolic & Immune Disorders – Drug Targets, 23(5), 692–701.

• Weng, Z., Zhang, B., Asadi, S., Sismanopoulos, N., Butcher, A., Fu, X., Katsarou-Katsari, A., Antoniou, C., & Theoharides, T. C. (2012). Quercetin is more effective than cromolyn in blocking human mast cell cytokine release and inhibits contact dermatitis and photosensitivity in humans. PLoS ONE, 7(3), e33805.

• Najafi, N. N., Armide, N., Akbari, A., Rahimi, V. B., & Askari, V. R. (2024). Quercetin a promising functional food additive against allergic diseases: A comprehensive and mechanistic review. Journal of Functional Foods, 116, 106152.

• Mlcek, J., Jurikova, T., Skrovankova, S., & Sochor, J. (2016). Quercetin and its anti-allergic immune response. Molecules, 21(5), 623.

• Ahmad, R., Riaz, M., Khan, A., Aljamea, A., Algheryafi, M., Sewaket, D., & Alqathama, A. (2021). Ganoderma lucidum (Reishi) an edible mushroom; a comprehensive and critical review of its nutritional, cosmeceutical, mycochemical, pharmacological, clinical, and toxicological properties. Phytotherapy Research, 35(11), 6030–6062.

• Li, Y., Li, M., Wang, R., Wang, B., Athari, S. S., & Wang, J. (2022). Ganoderma modulates allergic asthma pathologic features via anti-inflammatory effects. Respiratory Physiology & Neurobiology, 299, 103843.