Slovo fytoterapie můžeme přeložit jako léčbu rostlinami či jako bylinkářství. Ze svého základu se jedná o léčbu rostlinami. V některých případech jejich květy, jindy jsou to zas kořeny či listy. Tak či tak je to vždy ta část rostliny, která uchovává nejrůznější účinné látky. Těm říkáme také tzv. bioaktivní. V rostlině často ale najdeme i takové látky, které naopak v těle “nic” nedělají -těm říkáme “balastní”. Tyto látky můžeme také rozdělit na primární metabolity (cukry, tuky, bílkoviny), které můžeme v různých podobách najít ve všech rostlinách a jsou zásadní pro jejich každodenní fungování, a na sekundární metabolity, které jsou často typické pro jednu čeleď či druh. Tyto sekundární metabolity dávají rostlinám určitou konkurenční výhodu nad ostatními. Řadíme mezi ně např. flavonoidy, třísloviny, terpeny, hořčiny či alkaloidy.
Je fytoterapie alternativní medicína?
Osobně stojím za názorem, že fytoterapie nepatří do kategorie "alternativní medicína". Je třeba ovšem dodat velké ALE. Když dva dělají totéž není to totiž vždy totéž. V mém případě terapii zakládám vždy na vědeckých důkazech, jinak řečeno řídím se tzv. evidence-based principem, stejně jako současná klasická medicína. Léčbu tak nezakládám na pocitech a povídačkách, ale na tom, co věda objevila či na tom, co bylo zjištěno dlouhodobou zkušeností (empiricky). Toto se ovšem nedá říct o většině terapeutů a léčitelů, kteří své služby v ČR nabízejí. V mnoha případech bych proto souhlasil s tím, že o alternativní medicínu jde.
Je fytoterapie účinná?
Mezi často zmiňované nevýhody léčivých rostlin patří jejich zdánlivá “neúčinnost”. Dle mého názoru je ovšem třeba znát kontext. Dnešní každodenní klasická medicína potřebuje velmi účinná léčiva, které ideálně nemají nežádoucí účinky, dají se dobře dávkovat a jejich terapeutický přínos pro pacienta nastupuje brzy po jejich užití. Většinová společnost totiž často “kašle” na prevenci a řeší svůj zdravotní stav až v tom nejhorším. Aby toho nebylo málo, tak navíc nedodržují ani “jednoduchou” léčbu, která se zakládá např. na spolknutí jednoho prášku denně. Obávám se, že léčivé rostliny, které dokáží dobře fungovat v prevenci a předcházení úplného rozvoje onemocnění, a které je třeba často užívat o něco “složitěji” než-li běžná léčiva zkrátka v rukou většinové populace nefungují. Osobně si myslím, že léčivé rostliny jsou pro ty, kteří se opravdu chtějí vyléčit, a jsou ochotní brát své zdraví jako to nejdůležitější, co mají.
Rostliny vs. léky?
Vztah fytoterapie (léčby rostlinami) a farmakoterapie (léčby léky) není vždy jednoduchý, leckdy ovšem může jejich souběh pro pacienta být více než prospěšný. Největším rizikem jsou interakce některých rostlin s léčivy. V některých případech může být léčba rostlinami velmi účinná a není třeba následného užívání léků, v jiných případech jsou “silná” léčiva nenahraditelná. Rostliny s nimi ovšem mohou často spolupracovat a dopľnovat jejich účinky těmi svými. Jsou ovšem i případy, kde je souběh užívání léků a rostlin velmi nebezpečné. Je proto třeba, aby stav pacienta vždy zhodnotil věci znalý fytoterapeut, lékař či lékárník.
Jaké má fytoterapie výhody a nevýhody?
Jako největší výhodu fytoterapie vidím její rozmanitost. V rámci fytoterapie máme totiž často velkou řadu bylin, které můžeme k léčbě využít. Ty lze také často výhodně kombinovat a zvyšovat tak jejich synergický účinek. Často je také užívání léčivých rostlin chváleno z důvodu nižšího výskytu nežádoucích účinků. Osobně se si ale myslím, že to je trochu iluze. Narozdíl od léčiv totiž nejsou nežádoucí účinky bylin ve větší míře systematicky zjišťovány. Mnoho jich tak zůstane neobjeveno. Pokud se některé objeví jsou často navíc jejich původu obviněny léky, které pacient užívá. Přesto lze říci, že obecně pravděpodobně mají méně výrazné a nebezpečné nežádoucí účinky.
Co fytoterapie nedokáže?
Fytoterapie, jako každý jiný způsob léčby, nedokáže zázraky. Často do rostlinné medicíny vstupují emoce a vznikají domněnky, že pomůže i ve velmi těžkých zdravotních stavech. Je pravda, že každý jsme rozdílný a o rostlinách toho stále hodně nevíme. Může se tak stát, že terapie zabere mnohem lépe, než bychom původně čekali. Takové případy opravdu jsou. Je třeba ovšem stát nohama na zemi a neslibovat si něco, co se pravděpodobně nestane.
Jak můžeme užívat byliny vnitřně?
Nejběžnějším způsobem perorálního užívání (užívání ústy) jsou různorodé čaje, nebo lépe řečeno “nálevy”. Standardně se bylinky zalévají vodou, která má 80°C. V některých případech ovšem čaj není účinný. To je případ např. ostropestřce, neboť jeho účinné látky nejsou ve vodě rozpustné. V jiných případech pak hrozí, že se látky teplem zničí. Tak tomu je třeba u jitrocele. Z jitrocele je proto vhodnější udělat tzv. “výluh”. Bylinka se zalije vodou o pokojové teplotě a nechá se v ní louhovat (macerovat) několik hodin. V případě ostropestřce, ale také řady dalších bylin, které obsahují ve vodě nerozpustné látky, můžeme využít také tinktury. Alkohol dokáže totiž z rostlin “vytáhnout” širší spektrum látek. Využít můžeme také odvary (bylinka se delší dobu vaří), sirupy, medicinální vína či oxymely (směs medu a octa). Zapomínat bychom také neměli na doplňky stravy a fytofarmaka (registrované rostlinné léky). Možností volby jsou vždy fytofarmaka, neboť na rozdíl od doplňků stravy jsou schváleny k léčbě a musí podstupovat mnohem větší kontrolu než doplňky stravy. Možností úprav je opravdu velké množství.
Jak můžeme užívat byliny zevně?
Nejen ústy, ale také skrze naši kůži a sliznice můžeme do našeho těla přijmout celou řadu účinných látek z rostlin. Mezi oblíbené formy patří nejrůznější pleťové vody či rostlinné oleje. Ty mohou být buď čisté či jsou vytvořeny směsí základního oleje a silice (esenciálního oleje). Ten můžeme využít i čistý. Je ovšem velmi koncentrovaný a zvyšuje se tak riziko, že na pryskyřičné látky, které se v něm nacházejí, podráždí a vznikne tak alergická reakce. Silice jsou často přijímány i vdechováním. Je ovšem otázkou, pokud využijeme aromalampu a silice se tak rozplyne ve vzduchu v celé místnosti, zda se ji nadýcháme dostatek, aby mohla být v těle účinná. Velmi oblíbené jsou také sedací koupele, zábaly či obklady. Možností vnitřních i zevních užití je skutečně nepřeberné množství.
Hozzászólások